Prasečí etyda

Kritiku provedla JR

 

Jelita a jitrnice,

ovar, k tomu jaternice.

Prase na grilu si leží,

bylo krásné, mladé, svěží.

 

Párky, buřty, trochu špeku,

dneska není důvod k vzteku.

Škvarků sádla máme dost,

najedl se každý host.

 

Další prase kvičí v chlívě,

chováme se k němu vlídně.

Krmíme ho pětkrát týdne,

už se těším, až ho sníme.

 

Taky máme jednu svini,

s mladými se hodně činí.

To je pro nás dobrá zpráva,

maso, to je dobrá strava.

 

Bůček na stříbrném tácku,

za to ti snad dám facku.

Bůček se jí s cibulí

a ne s paní grácií.

 

Dalším chodem bude guláš,

ne, že nechceš, pěkně tu máš!

Zahustíš ho pěkně chlebem,

to by nejed jenom kretén.

 

Náš kuchař, to je pán,

maso jed i vegetarián.

I ten vegan dal si ovar,

šanci neměl polotovar.

 

Máme maso, my se máme,

verše, které všichni známe.

Bez nich nikdo nedá ani ránu,

bez nich nejde nikdo k pánu.

 

Klobásky si uschováme,

ať zítra taky něco máme.

Děláme i paštiku,

strejda líčí na štiku.

 

Štika taky není špatná,

jenom, že je málo mastná.

Bývá po ní rychle hlad,

to se s masem nemůže stát!

 

Zpátky k tomu praseti,

ať vydrží to napětí.

Ať s řezníkem při porážce,

dojde jenom k jedné srážce.

 

Na žízeň je tu soudek piva,

trochu křenu není chyba.

Pivo benešovské tady točí,

každý rád v něm jazyk smočí.

 

Knedlo, vepřo, zelo,

do břicha zajelo.

A komu se nechtělo,

dostal holí na tělo.

 

Z prasete už není nic,

každá věc má rub a líc.

Zítra porážíme ovce,

ať to s námi nejde z kopce!